KOSMICKE 2 I ROZHLEDY^ I

Transkripcija

1 KOSMICKE 2 I ROZHLEDY^ I UJ a. ROCNIK 31 (1993) Ci3L0 2 X Z

2 Kosmicke rozhledy blahopfeji 85 let Adolf Neckaf, Prost^ov Ing. Jan vdb, Tdbor ^ 80 let VUem Erhart, Loudovice ^'-7 a VUem Lamer, MoxkJ.12. /i, ^ J,/! 75 let Dr. Fent^M M m m, Praha MVDr. M ^ l m W t o f, CSc., Praha doc. RNDr. d^i^erek, DrSc, Praha Ing. MUoh Btm^ Uavffov 9.8. prof.ingj^. Jm ^i^, Brno let Olga Rommf^ri-ahqi^. 1. Ing. Rostistav Weber, Praha 2. 1.,, ' Miroslav Dsjes^^ened J! ' ViktorKwmm:,Pf6^4. 5. Miroslav^ProchJe^. Ftaha Doc. M a & K i ^ B ^, CSc, Praha II. 6. Oldfich Stfeda, Rtyni v PodkrkonoSi Otakarjahn, Praha Oldfich m m ^ ^ ^ M m c e " 65 let RNDr. ZdeWSk Ceplecha, DrSc, Ondfejov prof. Ing. Jan Pixel, CSc, Brno PhDr. Zdenek Pokomy. Praha Ing. Josef SurdA, CSc, Praha Mgr. Alena Parlzkovd, ValaSski MezifiN prof. Ing. Milan Bursa, DrSc. Praha RNDr. Vdclav Rytif, CSc. Praha BasU Pauliiek, Praha doc Ing. Josef Kabeldi, CSc, Praha Marie PospeUovd. Praha

3 60 let Ing. Pavel PfOwda, Praha 13. I. Ing. Zdenik Sebela, CSc, Ostrava Marie Smetanovd, Praha Antonin Dostal, Vestec Ing. Vladinur CemJ, Praha RNDr. Oldfich Hlad, Praha let Ing. Vdclav Straka, Sobislav Jan Mikulka, Olomouc RNDr. Pavel Safdf, ZUn Lunur Melichar, Pra MgrBedfichi lag. Pavel. laidmila doc. Ing. Josef Zich Ing. Anna Mgr. Marcela Ing. Josef I Ing. Karel Josef Mates, MUDr. KarelWipl^il^ice RNDr. Vim ^rvanm, ^vha let Ing. Josef Hanzllk, Cheb Ing. Jifi Veself^ Bedfich Reic^^U^^ doc. RNDr. jm^ovotny, CSc, Brno Dr. CestmtriaAi, Tfebti Jitka Petrzelovd, Brno Zdenka Jakerlovd, Frjdek Antonin Soukup, Rokycany Mgr. Jindfich SUhdn, Brno FmntiSek Lomoz, SedlCany 7.12.

4 Vltaviny Z astronomicky hlediska jsou vltaviny zajfmavd predevsim sv^m kosmick^m phvodem. Dosud vsak nenf zcela potvrzena iddnd z teorif popisujfcfch jejich qjiisob vzniku. Teorif je nekolik: puvod je iste pozemsky, jednd se o meteority, jsou hmotou vyvrzoiou z Mesfce, majf vulkanicky puvod, jsou v^sledkem setkdm' Zem& s antihmotou atd. Nejpravdqxxiobneji se nim pak jevf jejich vznik jako dusledek dopadu v e l k y kosmicky t^lesa. Mfstem dopadu je krdter Ries poblfi Stuttgartu V Bavorsku. Vltavfny k ndm dopadly jeste V tvdmd podobe a tfm se vysvetluje jejich povrchovd skulptace. Vltavhiy jsou soucdstf rozsihiejsf skupiny podobnych sklovitych hmot, kterd se souhmne naz^vd tektity (slovo tektos V fectine znamend taveny). Krome vltavfnh (od feky Vltavy) jsou pak i dalsf skupiny vstsinou pojmenovdny podle mfsta v^skytu. Jsou tonapf. bediasity, indo fnity, javanity a ivority. Nejdrfve vsak byly objevaiy vltavfny. Toto pffrodnf sklo labvove zelend ai sedozelend barvy dosud muzeme naldzt na tizemf jilnfcb Cecb a V okolf Tfebfce. Bylo by jiste bezkd, kdyby kaid^ clen na f spolecnosti mfel ten "svuj" vltavbi - vidyl jinde na svets u2 jind nejsou! Mimo soukromd sbfiky se setkdme s vltavfny v muzefcb v Praze, Cesk^cb Budejovicfcb, v T^ne nad Vltavou, Tfebfci i na ndkterycb bvezddmdcb (napf. krdsnou sbfiku jsme videb s Ebicyklem '92 na bvezddrne V Jindiicbove Hradci). V poslednfcb letecb i u nds vidfme vltavfn jako casto pouifvany kdmen ve vyrobndcb a prodejndcb sperkb. O v^zkum vltavfni se zaslouibli napf. F. Hanuj, J. Oswald, V. Rosickf, V. BouSka, R. Rost, K. 2;ebera a jim'. Rozsdbld vsdeckd prdce vykonala dr. D. Adanunovskd, dffve t6i clenka jiboceskd pobocky CAS. Pruzkum jiboceskycb nalezisl provdddli mj. F. MarouSek a J. Prokopec (rovnfei clen nasf pobodky). Vltavfny bleddme v pfskovndcb, pfi rbznycb v^kopovycb pracecb a sbfrdnfm na polfcb - nejldpe tam, kde z omice vystupujf sterkopfsky. Podle m^cb vlastnfch zkudroostf je pfi bleddm' na polfcb cas potfebn^ k nalezem' vltavfuu n^dy 2 bodiny, nekdy jen 20 minut (pouze v oblasti nalezistel - pozn. red.). Na mapce jsou vyzna5raia nalezi te v okolf Cesk^cb Budejovic. -3 -

5 nice DrtincrO' mlyn Putin O \ll///m,.,,. Tuoes)' v.s/'o/io Zdluiicf O RoUborova Q KfcntltriCl QUubni Kvilkiiyict O lipi Ucbi-! O O (/roimjia, /tens* i-9.,r. IrorAjjyOQJ ^Ram.illctd 'Rondice O Opo//cf QMiUkoiicc Out- okrusejoykii Z/o/o Koruna} O. Pfiiedna OJodn! ONScboy Lo&nlce OBoronny O OjiloviCf OUpnicr.3

6 V^znamn^ budejovick^ sbdratel p. Milan Prcbal popsal dalsf novd naleziste na 4. konferenci o vltavfnech V Tfebfci v r Podnikl pfes 600 vyprav do terdnu a ddle popisuje i mfsta, kterd nalezli jebo pfdteld. Vdinf zdjemci o vltavfny se mobou s problematikou blfie sezndmit V publikaci VladimfraBou ka "Tajemnd vltavfny", kterd vysla letos. Ddle ndsleduje popis novj^cb nalezist podle pana Prcbala, vse je pfevzato z Pffrodovddndbo sbomfku zdpadomoravskdho muzea v Tfebfci 11 - z r Naleziste Bechynd je situovdno sv. od mdsta, kde v zdfezu cesty nalezl sbeiatel Jiff Bocek ojedina^ vltavfn. Naleziste Bfezf u Trbov^cb Svinu je situovdno zdpadne od mdsta v pfskovne u silnice do Ndcbova, po pravd strane silnice. Tam byl nalezen jeden vltavfn bmotnosti 3 g. Drub^ byl nalezen V Keblanskem potoce u Trajerova m l ^. Nadmofskd vjcska 460 m. Naleziste Bferf u Tyna nad Vltavou (500 m) je situovdno jizne od obce na poli zdpadne od rybnfka Hbreck^. Naleziite Cakov (450 m) je situovdno zdpadne od obce po lev6 strane silnice vedoucf do Jankova na pob mezi potokem a silnicf. Naleziste Dobrkov u Besednice (500 m) je seveme od obce, severns od bamru na poli po pravd strane potoka. Hmotnost nalezen^cb vltavfnb - 5 g, 22 g. Nalezisfe Dvorec u Borovan (460 m) je vycbodne od obce po levd strane silnice smbr Tfebec na pob, kterd se svaiuje k fece Stropnici. Naleziste Hlubokd u Borovan (500 m) je jijnfe od obce v pfskovne v lese. Bylo zde nalezeno celkem 25 vltavfnb prbmernd bmotnosti 9,4 g, coi je v^jimemb bodnb. Naleziste Holubovskd BaSta u Cakova (410 m) je situovdno na jiznfm bfebu rybnfka Debtdfe. Naleziste Jakule u Nov^cb Hradb (500 m) je situovdno sv. od obce po pravb stranb silnice smer almanovice, 1500 m od nddraif Nov6 Hrady. Nejt^f nalezen^ vltavfn o bmotnosti 17 g je bnedb barvy, zkroucen^ a navfc zvonivj^. LokaUtuobjevildr. K. Zebera V r.l975. DalSf lokalitaje jizne od obce po pravb strane silnice smer Hranice pfed lesem. Naleziste Jankov u Cakova (500 m) je velmi bobatb. Ojedinab ndlezy jsou moinb v celbm okolf obce ua polfcb. Hlavm' lokalitu jsem objevil r vychodnb od obce v poloze "Blatce" pfi meboraoofch bpravdch. Osobne jsem zde vykopal 3500 vltavfnb prbmemb bmotnosti 3,63 g. Vlastnf hnfzdo je velkd prohluben zaplnoid jfly a jflovit^mpfskem se St&kem. Naleziste Kostelec u Hlubokb nad Vltavou (500 m). Podle sdelem' feditele muzea v T^e nad Vltavou bylo v okolf obce nalezeno nekolik kusb. Naleziste Miletfh u LiSova (470 m) je situovdno zdpadne od obce po levb strane silnice smer LiSov, pfed kfiiovatkou silnic. Naleziste Ndkff u Dfvcic (410 m) - na okolnfch polfcb. Naleziste Novb Hodbjovice u Cesk^cb Budejovic (390 m). Osobne jsem nalezl 5 vltavfnbv pfskovne "U SpaSkb". Jsou - 5 -

7 znacnb odelb transportem lekou MalSe, kterd je vzddl^ia 200 m od pfskovny. Naleziste ndstovice u PiStfoa (360 m) je seveme od obce na poli, kde bylo nalezeno na 60 velmi otiel^ch vltavfnu. Nalezistb objevil mfstnf kronikdf pan Koupal. NaleziStb Sedlo u Komaric (440 m) je situovdno sv. od obce na poli po levb strane silnice vedoucf do obce z Komaric. Pole prudce klesd k rybnfku. Naleziste Sedlovice u Netobc (420 m) je zdpadne od obce na polfcb smbrujfcfch k obci Zvfretice. Naleziste Start Vrtto u Cesk^ch Budejovic (400 m) je situovdno na poli seveme od podniku Igla. Vltavfny byly nalezeny ve v^kopu a na poli. Naleziste Tfebrt u Borovan (460 m) je v^chodne od obce na poli po levb strane silnice smer Jflovice, na druhb strane silnice v pfskovne a na pob nad pfskovnou. NaleziStfe Trhovb Sviny (450 m) je situovdno podbl silnice vedoucf do Besednic na Urbetu kopce. Drubou lokabtou je pfskovna po pravb stranb silnice smer Nbcbov poblfi soutoku Svinenskbbo a Dlubosisk^o potoka u stielnice. Jeden vltavfn tam nalezl pan Josef Prokopec. Naleziste Zdluif u T:^na nad Vltavou (460 m) je na pob u samoty "Bdrtu*. Lokalitu objevil M. Kos a P. Horsk^, celkem bylo nalez^io 5 vltavfuu. Tolik tedy popis p. Milana Prcbala. Jednd se pfevd^e o m^6 bobatb lokality. Ty blavnf (ale takb nejvfce navstbvovanb) jsou na uvednb mapce. Tak na jare burd do pffrody s Kosmick^mi rozhledy + v mce! Frantisek Vaclik (pfevzato z JihoCASu (. 2/1993 a 5/1993) Historick^i sekce CAS Z programu na rok 1994: Jan Marek Marci ( ) - slunecnf spektrum, zdkon zacbovdnf bybnosb, kyvadlo, kvadratura krubu - semin f ve spoluprdci s JCMF 25. v^rocf letu Apollo 11 - semindf a v^stava v Ndrodnfm muzeu Doknmentabnf aktivity: ^ - slunecnf bodiny - biografie domdcfcb astronomb a mfstajejicb poslednfbo odpocinku - dejiny Klemaitina, ondrejovskb bvezddmy a Astronomickbbo bstavu CAV - dejiny astronomie na Karlove univerzite (pffprava k 650. v^rocf zalozeof univerzity 1998) - privdtnf bvezddmy V soucasne dobe se reviduje bloiskd zdkladna, pfedsednictvo prosf vsecbny zdjemce o pfsemnou tvax) teiefonickou pribldsku na adrese: Astronomicky ustav Karlovy univerzity, Svedskd Praha 5, tel doc. Martin Sole - 6 -

8 Smutedni shromdzdini na Vysehradi pfi pnlezfosti ulozeni amy s popelem prof. Zdenka Kopala V pondeli 1. listopadu 1993 v 11 hodin konal se na vysehradskem hfbitove pietni akt, pfi nemz si nase vefejnost pfipomnela pamdtku vyznacneho ceskeho astronoma prof. Zdenka Kopala, ktery 23. cervna zemfel v Matwhesteni ve Velke Britdnii a projevil pfed smrtipfdni, abyjeho ostatky byly idozeny v rodne zemu Na smiitecnim shromdideni promluvili pfedseda Akademie ved Ceske republiky prof. Rudolf Zahradnik, rektor Univerzity Karlovy prof. Radim Palous, emeritni vedouci Astronomickeho iistavu UK prof. Vladimir Vanysek, mistostarosta mesta Lilomysle dr. Karel Rotscltein a pfedseda Slovenske astronomicke spolecnosti dr. Vojtech Rusitu I^ecnici vzpomenidi skvelou vedeckou drditu prof. Zdenka Kopala, ktery patfil k pfednim svetoxym astronomum ve vyzkumu dvojhvezd a k pr&kopnikum niunerickych metod v matematice. Vyznamne se tez poduel na pfiprave pfistdni americkych astronautu na Mesici v rdmci programu Apollo. Prof. Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomysli, vystudoval astronomii na Karlove univerzite a pracoval pak zejmerui na Harvardove univerzite v USA, kde prozil celou druhou svetovou vdlktu Po vdlce se stal zaidadatelem a prvnim vedoucim katedry astronomie tut universite v Manchesteru, kde byl az do sve smrti cinny jako vedec, pedagog, redaktor vedeckych casopisd a organizdtor mezindrodnich vedeckych setkdnl Pfes sve odlouceni od vlasti zustal predevsim ceskym vedcem, ktery pomohl vychovat celou generaci svych ndstupca, jimz vyrazne iisnadnil vstup na mezindrodni scenu Vr byl zvolen cestnym clenem Ceske astronomicke spolecnosti, v r byl jmenovdn cestnym obcanem rodnelio mesta Litomysle. Nekolik jelto knih vyslo v destine, naposledy rozsdhld autobiografie "O hvezddch a lidecit". Dr. Jifi Grygar pfedseda CAS Transneptunickd t lesa Behem zdff pfibyla ke dvsma kandiddtbm na 61eny Kuiperova pdsu (1992QB1 a 1993FW) dalsf ctverice. Telesa oznaceni jako 1993RO a 1993 RPP nalezli 14. a 15. zjh J. Luuovd a D. Jewitt (objevitelb v^se zmin^ycb prvnfcb dvou kandiditb) s pomocf 2,2 mdaldkobleduhawaiskbuniverzity na Maima Kea vybavaibm CCD detektorem. 16. a 17. JM zasdbla do bledinf tfeles za drabou N^tuna poprvb "konkurence" - britstf astronomovb LP. Williams, A. Fitzsimmons a D.O. Ceallaigb s 2,5 m dalekobledem I. Newtona na La Palma opbt s CCD. V^sledkem bylo detdcovdm tsles oznacenjrcb pozdsji 1993SB a 1993SC. 7

9 Ndsledujf zatfm poslednf publikovanb drdhovb elemaity pro vsech sest teles: obbsoadubii sitk^drahy 1 TI exikikncita 1992QB FW RO RP SB SC Z tabulky je zfejinb, ze vsecbna telesa se pobybujf za drabou Neptimu, prvnf dvfe az za drabou Pluta. Majf potneme mal^ sklon drdby k rovine ekliptiky. Vzbledem k malb jasnosti sledovan^cb objektu (u vsecb pod 22 mag) bylo zfskdno zatfm veuce mdlo presn^cb pozic, u ctyf zffijov^cb objevb jsou proto uvedeny jen elementy vypobtenb pro krubovou drdbu. (Pfevzato z JihoCASu c. 5/1993) Kometa P/Shoemaker-L^yy 9 (1993e) Kometa objevend na Mt. Palomaru budf stdle vetsf pozomost. Nejen, ie se stala druibcf Jupitera, ale zdroven mbfeme pozonovat rozpad jejfbo jddra zpiisoheaf slapov^mi silami. Z poslednfcb informacf doddvdme: pocet zaznamenan;^cb "perucek na snbfe" dosdbl poctu 21, z nicb fragment znacen^ A je nejblile Jupiteru, W nejddle, Q je nejjasngsf. Pfedpoklddd se stret fetfzku jader s Jupiterem, stret prvnfbo fragmentu A 18. cervence 1994 (2,73 dne pred stredem kolize), stred kolizb 21. cervence 1994 a stret poslednfbo fragmmitu W 2,75 dne potb (+/- 0,3 dne). Ke vstupu fragmentu dojde ovsem na odvrdcaib polokouli Jupitera. U doprovodnbbo zdblesku se obekdvd jasnost -10 magnitud. Je ovsem tebcb odbadnout, jak bude pozorovateln^ nad okrajem planety. Krdtkb zdbleskovb osvbtlenf Jupiterov^cb dru^c by ovsem mblo b^ detekovatelnb. Pfbnb sledovdnf vstupu fragmentu jddra komety do atmosfbry Jupitera umoznf sonda Galileo kamerou SSI ze vzddlenosti cca. 1,5 AU a sonda Ulysses (Odyseus) ze vzddlmiosti 5,3 AU. Pozemskd pozorovacf kampan a pozorovdnf z Hubbleova dalekobledu prdvb zabbiajf. (Pfevzato z JihoCASu c. 5/1993) - 8 -

10 Pohled ze ZemS na situaci jupiterovych druiic v pfedpoklddanddobfi dopadu stfedm'ch fragmentii komety P/Shoemaker-Levy 9 na Jupitera (jovigrafickd si'fka mfsta dopadu asi na jiinf polokouli, na odvrdcend strand planety. Bude vhodnd fotometricky sledovat odraz zablesku od povrchu druzice Ganymed (zjasnsnf asi o 0,2 mag; v6t f v modrd barvs).

11 Pfedstavujf se jednotliv^ sekce nasf spolecnosti V kitzjciu cisle Kosfflickych rozhiedb + bychom rddi uvefejnili krdtky pffspevek, ve kterbm bycbom pfedstaviu celb clenskb zdkladne vzdy n^cterou ze sekcf nasf spolecnosti. Obiacfme se proto na pfedsedy sdccf nebo jejicb zdstupce, aby ndm neco o cirmosti sv^cb cleaii napsab a uvedli takb kontaknf adresu. Jako prvnf se predstavf Sekce meziplanet^nu hmoty Sekce patrf mezi ty vetsf, nebol md tbmef 50 clenu. Od roku 1991, kdy zasal vycbdzet Zpravodaj a kdy zavedla vlastof clenskb pffspevky, se pocet jejfcb clenb vfce nez zdvojndsobil. Sekce organizuje pozorovdnf meteoru a komet a zpracovdnf napozorovanycb vysledku. Udrzuje styky s International Meteor Organization (clenovb sekce se mobou stdt za v^bodnycb podmfnek i i\eay tbto organizace) a prispfvd do svetovb databdze pozorovdnf komet (prdded pozorovdnf vycbdzf v International Comet Quarterly). Informovanost clenb s^ce zajisiuje Zpravodry sekce meziplanetdmf hmoty, ktery vycbdzf asi ctmdctkrdt rocne obvykle v rozsabu asi 12 stran formdtu A5 (zmensenycb z A4). Ve Zpravodaji jsou informace o zajfmavycb pozorovdnfcb, novycb objevecb a podrobnb mapky okolf jasnejsfcb komet. Aktudlnost zprdv je zajistena tesnou spolupracf s Expresnfini astronomickymi informacemi a s IMO; pri objevecb jasn^cb komet nebo jinycb moznostecb zajfmavycb pozorovdnf jsou clenovb sekce informovdni obvykle do tydne. V roce 1993 takb sdcce zahdjila dalsf edicnf ciunost vyddnfm ndvodu na vizudlnf pozorovdm' meteoru podle soucasnbbo mezindrodnfbo standardu IMO. Mimo vlastnf ndvod V uzsfm smyslu obsabuje asi 80-ti strdnkovd brozurka v^ber zdkladnfcb informacf z meteorickb astronomie: obecnejsf text o metoddcb sledovdnf meteoru, o vyvoji meteorickycb rojb, o sporadickycb meteorecb. CXeatm CAS broiurku zasleme proti dbrade zdkladnfcb ndkladu, tedy za 40 Kc (vbetne postovnebo). Tuto cdstku muzete poukdzat postovnf sloi^ou typu "C" na adresu bospoddre sdcce, do sdelenf pro pffjemce napiste "Ndvod". Rocnf clenskb pffspbvlq' sekce jsou 100 K5 (pro studoity a dal f osoby, kterd nejsou vydelecne cinnd 75 Kc). Tyto prostredky jsou urcaiy ke krytf ndkladb na vyddvdnf Zpravodaje. Kontaktnf adresy, na nicbi se mbzete dozvedet podrobnejsf informace jsou: doc. Vladimir Znojil; Elplova 22, Brno (pfedseda); Mgr. Petr Pravec; Astronomicky ustav AVCR, Ondfejov (mfstopfedseda); Mgr. Miroslav Sulc; Velkopavlovickd 19, Brno (bospoddf). Zpracoval pfedseda sekce MPH V. Znojil - 10-

12 Zm^na statutu pffetrojov^ sekce tas S platnostf od se pnstrojovd sdcce CAS m&if v pffstrojovou a optickou skupinu prazskd pobocky 6 A S. Moif se rovii62 termin scbiizdc - skupina se scbdzf pravidebie pouze kamd prvnf pondslf v m&fci od 17 bodin. Na tscbto pravidelnycb scbuzkdcb je moind t6i dojednat eventuilnf dalsf tennbiy scbbzdc neim konzultacf v dandm mesfci. Ing. Jan Koldf, CSc, pfedsedapfistrojove a opticke skupiny KDY, KDE, CO ; Hvezdima v tjpici pomdi ve dnecb dubna semindf na tdma Clovek ve svem pozemsk^m a kosmickem prostredi Semin^ se bude konat v prostordcb restaurace Dloubd zdbony v Opici. Ubytovdnf bude zajig^o v botelfcb a ubytovndcb v Upici. Pfedbeznd pfibldsky a dalsf infonnace (v pffpade aktivm' dcasti ndzvy referdtu) zaglete na adresn: Hvezddraa, OPICE (tel.: 0439/932289, fax: 0439/933289) do 31. ledna Definitivnf program semindfe a pokyny antorom bndon zasldny vgem pfibldsenym na zdklade dosiycb pfibldiek. RNDr. Eva Markovd, feditelka hvezddmy V Cpici Hvezddma Valasskd Meziffcf vyblasnje na gkobif rok celostdtnf literdrm' sontei pro idky a stndenty v ecb typb skol na tdma: Astronoinie V prubehu v^ku» >, Informace k sottt^ zfskdte na adrese: - ' ^ Ni" : HT^zddma, Vsetfnskd 78, Vala&kd Mezifftt (^lenske pffspevky Cas na rok 1994 Na poslednfm zaseddm' W CAS bylo scbvdlaio, ze v^se Slenskycb pffspevkb na r se nemsnf. Ciensky pffepivek 6inf tedy 80,- K6; mlddei do 18 let, stndenti V S a dbcbodci nad 70 let platf 50,- Kc. Zdpisn^ pfi vstupu do CAS 5inf 50,- K ; pro mlddei do 18 let, studorty V a dbcbodce nad 70 let 20,- K6. Claiovd sekcf k tomnto pffspevkn ponkiif i clensky pffspevek do vsecb sekcf, jejicbijson laiy: - 11-

13 sekce f Astrometrie (01) 0 Astronautickd (02) 20 Cas. a zdkryt. (03) 20 Historickd (04) 10 Kosmologicki (05) 20 Meziplanetdmf (06) 100/75 Pedagogickd (07) 30 Planetdmf (08) 20 Prom. hv62xl (09) 30 Pffstrojovd sk. (10) 0 1 Slunecnf (11) 20 Steldmf (12) 20 1 Celkovou cdstku, kterou zfskdte souctmn: Slensky pffspevdc + {ufsp&vdi: do sdccf + dobrovolny vyplnte do pfilozend slozraiky. pffspevdc Variabilnf symbol vyplnujf pouze dlenovd sdccf. Sestavfte bo z dvojmfstn^o fsla sekce a poctu cel^cb desetikorun, kterd sdcci poukazujete. V pffpade clmstvf ve vfce sdccfcb trojmfstnou skupinu Cfsbc opaknjte. - ^ - Pffklitdf Char CASH? ktertmir je mdnenez 70 let a je clenem Planetdnu sekce a Astronantickd sekce vypocte cdstkn k dbrade sloiraikon takto:. 80 (pfispevek do CASU) + 20 (Astronautickd s.)+20 (Planetdmf s.)=120,- Vanabiln^ symbol hude>: Pffep«vdk C A S je moind zaplatit td osobnd kazdd pondglf od 17 do 18 bodin V Planetdrin Praba, Krdlovskd obora 233, Praba 7 (Ing. V. Novotny). V r obdrzela spole nost dobrovolnd pffspevky od 45 cloiu. Nejvysgf dstky poskytli tito kolegovd: log. C. Barta (500,-), J. Kodytek (480,-), A. Vftdc CSc. (280,-), Dr. L. Kobontdc (250,-), B. Metyl (200,-), doc. J. Novotny (200,-). Vsem tdmto lenbm npffmnd diskajems. Hodne uspechu v roce 1994 Vdm pfeji Kosmicke rozhledy + 12

14 STEFANIKOVA HVEZDARNA PRAHA 1, PETRIN 205 TELEFON Pozorovam' oblohy denne krome pondeli ve vecemi'ch hodinach. V sobotu a v nedeli tez pozorovani Slunce. Kazdou stredu v hodin pfednasky pro vefejnost. Knihovna pflstupna zajemcum v pondeli, utery a ve ctvrtek hodin. PLANETARIUM PRAHA PRAHA 7, KRALOVSKA OBORA 233 TELEFON Pofady pro vefejnost kazdou sobotu a nedeli ve 14.00, a V hodin. Ve stejnych dnech astronomicke pohadky pro deti. Kazdou stfedu v obdobi fijen az kveten problhajf lekce prvniho rocniku astronomickeho kurzu, navstlvit je mozne I jednotlive lekce. Ve vsednich dnech problhajl v 8.30, a hodin astronomicke pofady pro skoly - vefejnost se muze pfipojit. HVEZDARNA DABLICE PRAHA 8, POD HVEZDARNOU 768 TELEFON Kazde pondeli v pfednasky nebo filmove vecery. Ve ctvrtek ve vecemlch hodinach pozorovani oblohy. V nedeli hodin pozorovani Slunce.

15 NOVINOVA ZASILKA Kosmicke rozhledy plus, vydivs Cesk^i astronomicke spolecnost, Kreiovske obora 233, Praha 7. Tiskne HvCzderna a planeterium hl.m. Prahy. Podevenf novinovych zcsiiek povoleno Reditelstvfm poct Praha pod C.j. NP 1546/1993 ze dne Redakce dr. Marek Wolf, Astronomicky ustav UK, v6dske 8, Praha 5, Technicke spoiuprece St. Setvekove, L Halove, ing. P. Pfihoda, 8. Ehlerove, H. Holovske, VI. Novotny, I. MrkviCkove. Vychezi 4x rocnc v nekladu 680 vytiskci. Pro Cleny 6AS zdarma RedakCnf uz^vcrka 10. prosince 1993